letadla

Objednejte se on-line

Z hluboka nedýchat!

V souvislosti s tématem tohoto článku mi vždy vstane v paměti můj nejmenovaný kamarád, plachtař, se svojí příhodou. Létal s větroněm výkonnostní let. Létali vysoko, nad 5000 m AMSL. Můj přítel je poučený aviatik a správně předpokládal, že v této výšce nemá bez kyslíku nic co pohledávat a hrozí mu hypoxie, nebo-li nedostatek kyslíku.

A protože je to odpovědný člen leteckého sdružení, jal se zhluboka a intenzivně dýchat, aby své tělesné schránce dodal o něco toho kyslíku více. Nicméně po chvíli se stejně obtíže dostavily, ucítil nevolnost, třes rukou, úzkost a pocit na zvracení. Hypoxie je závažná věc a naštěstí byli v letadle dva, řízení převzal spoluletec, který byl bez obtíží, a začali energicky klesat do hladin, kde snad toho kyslíku bude více.  Jenže ono to nepomohlo a obtíže trvaly dál. Posléze mi sám přiznal, že sám by s tím letadlem nepřistál.

Pozorný čtenář se již dávno dovtípil, kde se mu vloudila chyba. Můj neukázněný kolega nezabránil hypoxii, ale díky svému intenzivnímu dýchání si způsobil  neméně závažný problém – hyperventilaci (přeloženo: nadměrné dýchání). Ač je hypeventilace jedna z nejčastějších příčin selhání pilota ze zdravotních důvodů, informovanost o ní zůstává chabá. Postihuje výkonné vojenské letce i sváteční aviatiky při vzduchoplavbě kolem vlastní stodoly. 

Náš krevní oběh totiž nejenom přivádí životodárný kyslík do tkání těla, ale také odvádí z buněk odpadní produkt spalování – oxid uhličitý , CO2. Oxid uhličitý cestuje z tkání do plic krevním řečištěm rozpuštěn ve formě disociované kyseliny uhličité. Jsem si vědom toho, že přítomnost každé rovnice v článku redukuje zájem o něj na polovinu, ale tentokrát to risknu:

H2O + CO2 ↔  H2CO3 ↔  H+ + HCO3-

Hlubokým dýcháním si, bohužel, nedokážeme zvýšit koncentraci kyslíku v krvi a hluboké dýchání pro tento účel je zbytečné, to si probereme příště v tématu „hypoxie“. Zato si velmi účinně vydýcháme CO2, potažmo kyselinu uhličitou. Mění se nám pH krve, kde je méně kyseliny, tedy krev se stává zásaditější.

A to našemu mozku ale vůbec nedělá dobře. Stejně jako na hladinu kyslíku nebo glukózy v krvi je mozek na její pH velmi citlivý. Při hyperventilaci rychle začíná mít problémy s fungováním. Sami cítíme točení a bolesti hlavy, hučení v uších, brnění prstů a obličeje, úzkost, ospalost nebo až pocit „neskutečna“. Svým kolegům připadáme následně pomalí, nepozorní, bledí a opocení. Lze dokázat zhoršení vidění, poruchy koordinace pohybů. Změny jsou jasně patrné i při vyšetření EEG. Situace může snadno dojít až ke svalovým křečím a bezvědomí. Jak snadné to je nám mohou dosvědčit hysterické či panikařící  dámy, které ve svém záchvatu křiku či strachu začnou hyperventilovat. Sesouvají se k zemi velmi svižně. Naneštěstí v bezvědomí přestanou hyperventilovat, situce se sama upravuje a rychle se probírají k vědomí a odcházejí. Takové štěstí pilot v letadle mí nemusí.

Kdy pilotovi hrozí hyperventilace? Je následkem obav, strachu, nejistoty, zlosti, agrese ale i bolesti. Potápěč dobře vědí, jak při stresu začnou rychle spotřebovávat svůj vzduch v lahvi. K hyperventilaci vede i nadměrná radiokorespondence, pocit na zvracení při „mořské“, tedy spíše „ledadlové“ nemoci. I ochranné manévry proti přetížení u vojenských pilotů mohou takto škodit. Cela nevědomě , tedy reflexně, hyperventilaci způsobují vibrace, horko, intenzivní manévry a nedostatek kyslíku.

Co s tím? Je jasné, že s takovými obtížemi se letět nedá. Pomoc je, jak tušíte, jednoduchá, ale nejtěžší je uvědomit si příčinu svých obtíží a řešit ji.Pilot by měl zadržet dech na asi 20 sekund. Následně si několik minut počítat při pomalém výdechu do pěti. Je to prosté a účinné. Byly popsány případy, kdy informovaný řídící letového provozu rozeznal u sólového letce příznaky hyperventilace  a začal mu udávat jednoduché strohé příkazy – zadrž dech, dýchej pomalu! A vyvedl pilota z této situace. Pokud se podobné obtíže dostaví u nespolupracujícího cestujícího, doporučuje se dýchání do sáčku, který zamezí úniku chybějícího CO2. Jak již bylo řečeno, při bezvědomí cestujícího se problém vyřeší sám i bez naší pomoci a postižený – přidušený svým bezvědomím – se spontánně rychle probírá a dýchá.

Celá situace se stává záludnější tím, že příznaky hypoxie a hyperventilace jsou si velmi podobné, přesto je jejich řešení úplně jiné, téměř opačné. Pokud si nejsme jisti, co nás vlastně trápí, existuje dobrá rada. V takové situaci se doporučuje nasadit si kyslíkovou masku a pomalu dýchat a počítat si. Pomalé dýchání zde nezabrání rychlé nápravě hypoxie, ale výrazně pomůže léčbě hyperventilace.

Praha

Ostrava

České Budějovice

Parkování v Českých Budějovicích